Insolvence fyzických osob

Při otázce, co je to insolvence, se většině lidí vybaví prostředí velkých firem. Nad majetkem nějaké firmy může být vyhlášen konkurs, kterým se alespoň částečně pokryjí závazky věřitelů. Od roku 2008, kdy byl vydán tzv. insolvenční zákon, se podobná možnost vztahuje také na běžné lidi, kteří se dostali do dluhové pasti a nejsou dále schopni splácet svoje půjčky či jiné finanční závazky. Tato zákonná možnost je známá jako oddlužení nebo častěji jako osobní bankrot.

Příčinou insolvence fyzických osob bývají nejčastěji různé půjčky bez nahlížení do registru a bez ručitele, u kterých jsou požadovány vysoké úroky. Neschopnost splácet bývá někdy nezodpovědně řešena dalšími půjčkami (tzv. půjčka na půjčku), až se dlužník dostává do dluhové pasti, ze které se není schopen vlastními silami vyprostit. Jediným možným řešením pak často bývá insolvenční návrh, na jehož základě může příslušný krajský soud zahájit insolvenční řízení. Dlužníkovi je předložen pravidelný měsíční splátkový kalendář, který je rozložený do 5 let a zavazuje ho ke splacení minimálně 30 % z celkové dlužné částky. Méně často bývá insolvence řešena také prostřednictvím odprodeje majetku.

Oddlužení se dotýká také manžela či manželky dlužníka, protože se rovněž musejí podílet na splátkách. Soudní rozhodnutí ale vždy bere ohled na to, aby dané rodině zůstaly k dispozici alespoň základní prostředky na obživu. Po celou dobu oddlužení musí dlužník počítat s tím, že jeho jméno bude uvedené v databázi dlužníku – tento insolvenční rejstřík je veřejně dostupný na internetu. Osobní bankrot je navzdory tomu poměrně častým řešením platební neschopnosti. Každý rok této možnosti využije více než 10 tisíc osob. Soudy vycházejí většinou jejich požadavkům vstříc – bývají schváleny zhruba tři čtvrtiny ze všech podaných žádostí.